DŘEVO

Dřevo je klasické topivo, které se hodí do jakýchkoliv kamen. Topný prostor se rychle zahřeje a dřevo v něm plynule hoří romanticky plápolavým plamenem. Toto palivo je především vhodné pro krátkodobé topení. Topit se má zásadně vyschlým přírodním dřevem, které nebylo natřeno či jinak upraveno. Nejlepší bývá tvrdé dřevo jako například dub nebo buk. Pro topení se však stejně dobře hodí bříza či dřevo z ovocných stromů.

Čerstvě pokáceným dřevem se nemá topit hned, protože má vlhkost. Mokré dřevo totiž hoří hůře a na základě své nízké spalovací teploty navíc uvolňuje škodlivé látky. Většina zákonů o ochraně před emisemi vyžaduje, aby obsah vody ve spalovaném dřevě nepřekračoval dvacet procent. Tuto podmínku může splnit pouze dostatečně vyschlé dřevo. U většiny kamen se považuje za ideální asi patnáctiprocentní zbytková vlhkost. Polena musí být proto 2 až 3 roky skladována na suchém místě chráněném před nepříznivými povětrnostními vlivy nebo být uměle vysušena. Vlhkost lze měřit pomocí speciálního přístroje – vlhkoměru. Natřené či jinak ošetřené dřevo se zásadně nemá pálit. Také topení jehličnany, např. jedlovým nebo smrkovým dřevem, je problematické, protože obsahuje velké množství pryskyřice. Důsledkem toho se totiž vytvářejí extrémně velké plameny a zároveň s nimi většinou i velké množství sazí. Dřevo z jehličnanů není vhodné používat ani v otevřených topeništích (vylétávající jiskry zvyšují nebezpečí požáru).

Polena hoří nejlépe, když největší část potřebného vzduchu přichází do topného prostoru shora, tj. nad poleny. Zespodu roštem naopak stačí přivádět vzduchu menší množství. Pro optimální nastavení topného zařízení se řiďte návodem příslušného výrobce.

Informace o výrobcích ze dřeva najdete zde

Naše příručka "Topení pevnými palivy" je připravena ke stažení.